|
|
Vztahy ČR s Argentinou, Chile a Uruguayí po roce 2000 - komparativní analýza
Kobzová, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá vztahy České republiky s Argentinou, Chile a Uruguayí po roce 2000. Cílem je provedení komparativní analýzy dynamiky zahraničního obchodu s důrazem na vliv politického vývoje ve sledovaných zemích v období 2000–2020. Práce je zpracována formou literární rešerše a je primárně založena na analýze publikovaných dokumentů, a to zejména z oficiálních stránek Ministerstva zahraničních věcí ČR. Práce se nejdříve věnuje zemím jednotlivě, jejich politickému vývoji a vzájemným vztahům s Českou republikou s důrazem na zahraniční obchod a politickou spolupráci, kde se zaměřuje zejména na významné návštěvy politických představitelů obou zemí a podpisy bilaterálních dohod. V závěru jsou tyto tři latinskoamerické země porovnány a vyhodnoceny.
|
|
|
Česko mezi 'Východem' a 'Západem': Kritická geopolitika zahraničních vztahů a ekonomických toků
Fiřtíková, Eva ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
V této práci se zabývám souvislostí mezinárodních vztahů a ekonomických toků Česka vůči USA a Číně v období 2002-2022. Pomocí jednotlivých indikátorů v oblasti obchodu, přímých zahraničních investic, a ve výzkumu a vývoji, zkoumám závislost ekonomických toků na zahraničních vazbách. Zahraniční bilaterální setkání plní významnou roli v následné reakci ekonomiky státu. Zkoumám, jak zahraniční vazby ovlivňují různé druhy ekonomických toků, stejně tak jejich vývoj či variabilitu. Průběh ekonomických toků je často velmi ovlivněn událostmi (jako globální finanční krize nebo Covid-19), jež mohou na stát zapůsobit v řadě negativních důsledků. Díky úsilí vládních představitelů, diplomatických zástupců a významných podnikatelů však může následný vývoj politicko-ekonomické sféry států mířit k úspěšnému růstu, a to pomocí závěrů a dohod ze zahraničních setkání nebo ověřených postupů při vzájemné spolupráci.
|
|
|
Šlechta v diplomatických službách Československa na příkladu Františka Schwarzenberga a Jindřicha Kolowrata-Krakowského
Šnoblová, Karolína ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Šlechta v diplomatických službách na příkladu Františka Schwarzenberga a Jindřicha Kolowrata-Krakowského si klade za cíl popsat postavení šlechty v československé společnosti po vzniku republiky a objasnit zapojování českých šlechticů do diplomatických služeb. Konkrétně se práce bude věnovat Františku Schwarzenbergovi a Jindřichu Kolowratu-Krakowskému, kteří oba vykonávali funkci československých vyslanců. Kromě diplomatické služby se práce dále zaměřuje na historii rodů, ze kterých oba muži pocházeli, a také na jejich život mimo diplomacii. KLÍČOVÁ SLOVA aristokracie, diplomacie, vyslanectví, Československo, republika
|
|
|
Aféra lodi Lidice a její dopad na československo-francouzské vztahy
Šaldová, Daniela ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce "Aféra lodi Lidice a její dopad na československo-francouzské vztahy" zkoumá jednak událost samotné aféry a dále také její vliv na československo-francouzské vztahy. Práce se věnuje zejména samotné aféře lodi Lidice, zadržení československé obchodní lodi převážející zbraně pro alžírské povstalce. Aféra je zasazena do kontextu československé podpory FLN. V další části se práce věnuje vztahům zejména na poli finančním mezi lety 1960- 1964 a pokouší se zhodnotit jejich vývoj v průběhu těchto let. Práce byla vypracována také na základě dobových dokumentů z fondů Archivu ministerstva zahraničních věcí České republiky a dobových novinových článků.
|
|
|
"Special relationship" v období před 2. světovou válkou?
Bayer, Michael ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se popisuje vztah mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií v období před druhou světovou válkou s důrazem na období meziválečné. Obě anglofonní země byly od dob války o nezávislost byli v nějakém elementárním spojení, které se rozvinulo až v dobách vlády prezidenta Theodora Roosevelta a posléze jeho soujmenovce a vzdáleného příbuzného Franklina D. Roosevelta. Nicméně úzkou spolupráci, jako tomu bylo po vypuknutí 2. světové války a po dobu Studené války se spíše nejednalo a vztahy nebyly vždy ideální. Co se však nikdy nevytratilo byla vzájemná snaha vést diskusi i přes skoro až někdy nepřátelské vztahy. Cílem práce bylo prozkoumání oněch nesnadných vztahů mezi Velkou Británií a Spojenými státy a ukázat, jak se vzájemné vztahy měnily a postupem času své osudy spojovaly.
|
|
|
Veřejná diplomacie a nation branding Českého centra v New Yorku
Richter, Daniel ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjištění úspěšnosti Českého centra v New Yorku ve veřejné diplomacii a nation brandingu. Práce se dělí na 5 částí a závěr. Hlavním cílem práce bylo zjistit poslání Českého centra a na to poté navázat výzkumem, zda je ve své činnosti úspěšný. Práce podotýká na vývoj českých center i konkrétního centra v New Yorku, poté se baví o hospodářské situaci. Hlavně práce podotýká jaká jsou nejdůležitejší činnosti centra. Pracuji jak se zdroji od českých center (rozhovory s generálním ředitelem Českých center a s ředitelem Českého centra v New Yorku), tak s odbornou literaturou či se zpravodajstvím. Velká část práce také spočívá ve výzkumu. Tam jsem zjišťoval od českých i amerických respondentů co by si představovali v českém centru. Poté s porovnáním těchto výsledků s jinými zjištěnými informacemi mohu říct, zda je České centrum v New Yorku efektivní a přidat kratší doporučení.
|
|
|
EU jako světová velmoc
Myslík, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem, zda-li je Evropská unie světová velmoc, či nikoliv. Cílem práce bylo zjistit, jestli je Evropská unie světovou velmocí v hard power nebo soft power, případně co jí brání stát se velmocí v některém z těchto fenoménů. Dále práce pracuje s hypotézou, že je EU světová velmoc, a ve své zahraniční politice využívá primárně soft power nástroje. V rámci kvalitativního výzkumu byla využita metoda komparativní analýzy. EU byla komparována se Spojenými státy, Čínou a Ruskem. V závěru jsou shrnuty výsledky pozorování, ze kterých vyplynulo, že EU je světová velmoc hlavně v soft power. A to i přes skutečnost, že podle teorie mezinárodních vztahů realismu má potřebné kapacity být také světovou velmocí v hard power. Hlavní překážkou být světovou velmocí v hard power nástrojích je především nedostatečná politická vůle nebo řadu let trvající podfinancování armád členských států EU.
|
|
|
Společnost národů a kolektivní bezpečnost: reakce na Mnichov a Zimní válku
Linhart, Kryštof ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reakcí Společnosti národů na klíčové události československých a finských dějiny, Mnichov a zimní válku. Práce zkoumá výše zmíněné události z pohledu Společnosti národů s cílem zjistit, jaké faktory ovlivnily reakci SN, s přihlédnutím k samotné podobě Paktu a znění jednotlivých článků zabývajících se kolektivní bezpečností. Práce nabízí pohled na samotný vznik Společnosti národů, výslednou podobu Paktu a nejvýznamnější meziválečné iniciativy mírového řešení sporů. Hlavní náplní práce je zkoumat reakci Společnosti národů na Mnichov a zimní válku, přičemž v každé z kapitol věnujících se danému problému je představena situace, ve které se SN v daném roce nacházela (jaro-léto 1938, podzim 1939), a dále je kladen důraz na faktory, které měly vliv na chod této mezinárodní organizace ochraňující mír a ovlivnily její reakci na zkoumané události. Jedná se o selhání při řešení předešlých krizí 30. let (Habeš), předložení či nepředložení sporu k projednání a vliv velmocí, zejména Velké Británie a Francie. Následná komparace reakce SN na agresi zkoumá za použití tří hlavních ukazatelů hlavní faktory, které reakci ovlivnily.
|
|
|
Evropská diplomacie a pokusy o urovnání polsko-litevského konfliktu
Kosina, Robert ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Práce se věnuje tématu pokusů evropské diplomacie o urovnání polsko-litevského konfliktu. Za pomocí odborné literatury popisuje reálie prvních let po první světové válce v obnově nezávislosti obou států a následnou vilenskou otázkou. S využitím popsání kontextu postojů obou stran a situace v regionu analyzuje možné příčiny odpovídající na výzkumnou otázku ohledně proč pokusy o urovnání byly neúspěšné. V práci je obsažen konečný stav, ve kterém konflikt skončil a jaký měl vliv na budoucnost polsko-litevských vztahů.
|
|
| |
host ::
RSS.